Jmenuji se Soňa a můj manžel Miroslav. Když jsem po 15 letech dala v práci výpověď, přepadla mě, ač jsem nebyla nadšeným cestovatelem, překvapivě touha vyjet někam daleko a na dlouhou dobu. Třeba sbírat do Španělska pomeranče na půl roku. Nebo se rýsovala možnost starat se na Filipínských ostrovech o dům, který se pronajímal turistům. Stejně překvapivě se se samozřejmostí ke mně přidal manžel, který v té době podnikal, a dovolená na 14 dní bylo maximum, co si v té době uměl představit, že bez něj firma bude fungovat. Tak se to různě vyvíjelo, až nakonec sehnal výhodné letenky do Malajsie a na Bali s tím, že tam budeme „jen“ necelé 2 měsíce.
Po týdnu pobytu na Bali jsme potkali místního řidiče Wiasu, který nás vozil po všemožných zajímavostech ostrova. Zeptala jsem se ho, zda zná nějakého mistra jógy (vedu hodiny jógy), že bych se s ním chtěla setkat. Nevím, jak místní vnímají praktikování jógy, protože mi začal vášnivě vysvětlovat, že jogíni věří tomu, že jsou šťastni až po smrti a tak to nemá být, máme si užívat života tady a teď. S tím jsme naprosto souhlasili i s jeho dalšími myšlenkami, až začal vyprávět o filozofii a cvičení ORHIBA a že nás zaveze k jejímu mistrovi, panu Yastinovi. U Mistra Yastina jsme byli přijati s vlídností a respektem. Tam jsme si domluvili, že další naší destinací bude pobyt u jeho žáka v blízkosti Mistra. Bydleli jsme u Chankira (přezdívka – znamená „sklenička“), poznali vystudovaného doktora jménem Gede, který svým pacientům nabízel buď klasickou léčbu nebo cvičení ORHIBA. Zde jsme zůstali 4 dny, kdy jsme každý den navštívili Mistra Yastina a diskutovali o filozofii ORHIBA, jezdili s „kluky“ na setkání, kde čekalo cca 50 lidí v modrých tričkách, až přijede Gede s Chankirem. Zacvičila se ORHIBA, následovala hodinová přednáška (samozřejmě nevíme o čem, asi něco o účinku a filozofii cvičení :-), pak znovu cvičení a hurá domů. Nezapomenu na víkendové setkání, kdy jsme se sešli v 6:00 hod. ráno (běžná hodina, kdy člověk může ještě trochu fungovat bez horka) na sportovním stadiónu, kde se sešlo cca 1.000 lidí a společně jsme cvičili ORHIBA – to byla síla!
Cvičení ORHIBA včetně všeho povídání kolem, praktikování a návštěv hromadných akcí kolem ní jsme dostali jako dar a tak to jako dar předáváme dalším.